Digitální model reliéfu ČR
Připravili jsme pro vás digitální model reliéfu České republiky a okolí. Tento model je v souřadnicovém systému WGS-84 a jeho prostorové rozlišeni je 3 úhlové vteřiny, tedy pro oblast střední Evropy přibližně 90×60 metrů. Model vznikl mozaikováním a úpravou dat pořízených při misi raketoplánu Endeavour, při které byl pořízen model reliéfu celého světa.
Digitální model reliéfu ČR
V rámci mezinárodního projektu The Shuttle Radar Topography Mission (SRTM) zaštiťovaném National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) and the National Aeronautics and Space Administration (NASA) bylo za účelem přesného výškového zmapování povrchu Země v roce 2000 při misi raketoplánu Endeavour nasnímáno 80 % povrchu souše metodou radarové interferometrie. Zpracování první verze, které trvalo více než dva roky, v sobě zahrnovalo převod několika terrabytů naměřených radarových dat na informace o prostorovém (výškovém) členění zemského povrchu.
NASA poté vydala Verzi 2, známou také jako „dokončenou“ verzi, kde jsou již velmi dobře definované vodní plochy a pobřežní linie, zmizely „hroty a studny“ (chyby jednotlivých pixelů), ačkoli několik oblastí chybějících dat je zde obsaženo stále. Během editace vytvořila NGA také vektorovou vrstvu pobřežní linie ve formátu shp, nazývanou SRTM Water Body Data (SWBD).
Obě verze jsou volně ke stažení z FTP NASA. V sekci dokumentace lze nalézt mnoho zajímavých informací vč. charakteristiky výškových dat i způsobu, jakým si je uživatelé ArcGIS mohou naimportovat a používat ve svém software. Data relevantní pro Českou republiku jsou uložena v sekci Eurasia (složka SRTM3). Každý soubor představuje území 1×1 stupeň v zeměpisných souřadnicích s tím, že název souboru udává souřadnice levého dolního rohu. Soubor se jménem N50E014.hgt.zip tedy představuje území, jehož levý dolní roh má zeměpisné souřadnice 50° s.š. a 14° v.d.
Maximální přesnost digitálního modelu povrchu dosahuje 15 metrů v poloze a 12 metrů ve výšce. Data jsou k dispozici v rastrové podobě s prostorovým rozlišením 1 úhlová vteřina (cca 30 metrů na rovníku) pro území USA a 3 úhlové vteřiny (cca 90 metrů na rovníku) pro ostatní svět, což pro zeměpisnou šířku střední Evropy představuje přibližně 90 x 60 metrů. Takto přesný a především globální model Země dosud nebyl vytvořen.
Pro pořízení těchto dat bylo použito dvou radarových aparatur, jedné přímo v těle raketoplánu a druhé umístěné na vysunutém 60 metrů dlouhém rameni. Žádným problémem při tomto globálním mapování povrchu Země nebyla oblačnost, kterou lze radarovými aparaturami snadno proniknout a mapovat tak území optickým senzorům skrytá. Protože jsou radary aktivními systémy, byla značná část měření prováděna i v noci a tak celá mise trvala pouhých 11 dní, přičemž mnohá místa byla zmapována několikrát po sobě.
Nevýhodou tohoto způsobu pořízení dat je fakt, že hladký rovný povrch, jako je např. vodní hladina, odráží radarový signál téměř zrcadlově. A jelikož je tento signál vysílán šikmo k povrchu Země, tak se zpět do aparatury dostane jen jeho velmi malá část, která nestačí na generování informace o výšce snímaného povrchu. To má za následek, že vodní plochy (rybníky, široké řeky, moře) jsou v tomto modelu reliéfu označeny hodnotou NODATA. Chybějící data v oblastech vodních ploch byla v námi nabízené mozaice České republiky odstraněna zadáním průměrné hodnoty okolí.
