GIS pro management přírodních zdrojů

V oblasti zemědělství se GIS využívá především pro rajonizaci, vymezení oblastí se zvýšeným rizikem eroze či monitoring škůdců a chorob. Agronomové mohou rovněž provádět analýzy svých dat a prognózy sklizně založené na mnoha parametrech, jako jsou například typ a druh půdy, svažitost, orientace nebo aktuální množství živin.

Stále častěji jsou využívány i analytické možnosti, na kterých je postaveno tzv. precizní zemědělství (precision farming). Díky tomu je možné například přesné dávkování hnojiv na základě rozborů půdy a potřeb rostlin a trendem poslední doby je i využití dat dálkového průzkumu Země (DPZ). Díky hyperspektrálním analýzám je totiž možné získat celou řadu cenných informací, jako jsou vegetační indexy, ukazatele zdraví vegetace či indexy vegetačního stresu.

ArcGIS je komplexní, otevřená technologie vyvinutá pro shromažďování, zpracovávání, zobrazování a analýzu velkého objemu mezioborových dat. Těžební společnosti proto s jeho pomocí mohou vytvářet modely povrchových i podpovrchových ložisek surovin, efektivně plánovat těžbu, vizualizovat budoucí i minulé stavy krajiny a modelovat potřebné rekultivace a revitalizace území po ukončení těžby.

Funkcionalitu GIS lze využít při tvorbě cenové mapy lesní půdy, analýzách těžby dřeva, vizualizacích zdravotního stavu a složení lesa či v řadě dalších činností lesního hospodáře. I zde je velmi přínosné využití dat DPZ a v terénu je možné pracovat s mobilními aplikacemi, které lze navíc provozovat i v režimu off-line.

Významná je také role GIS při mapování následků živelních pohrom, jako je vichřice, kdy GIS umožňuje rychlou evidenci zasažených území, případně pomocí družicových a leteckých snímků dokáže vyznačit postižená místa i ve špatně přístupných oblastech.

Systémy GIS pomáhají lokalizovat nejvhodnější místa pro stavbu větrných turbín, solárních farem či vodních elektráren, spravovat síťovou infrastrukturu a optimalizovat jejich umístění pro maximální efektivitu. GIS k tomu používá například data o slunečním záření, větru, srážkách, geologii, ale také bere v úvahu blízkost k existující síti a dopravní infrastruktuře.

Jelikož GIS v energetice slouží k mapování a správě rozvodných sítí, je také klíčový pro integraci nových a decentralizovaných zdrojů energie, jako jsou solární panely na střechách.

GIS také umožňuje provádět environmentální posouzení a zhodnocení dopadů na životní prostředí spojených s výstavbou a provozem obnovitelných zdrojů energie.