Družicová
data

Pozorujte svět jinak.

Družicové snímky jsou díky své aktuálnosti a možnosti mapovat jiným způsobem jen velmi obtížně zachytitelné jevy velmi oblíbeným zdrojem dat pro GIS.

Díky tomu, že dokážou během jediného okamžiku zachytit situaci na území mnoha kilometrů čtverečních, jsou snímky nejlepším zdrojem dat při mapování a řešení přírodních katastrof (požáry, povodně, znečištění). Schopnost snímat v mnoha spektrálních pásmech pak umožňuje široké využití i v oblastech ochrany životního prostředí (poškození lesa, vegetační stres), zemědělství a lesnictví (mapování zemského pokryvu, zemědělských plodin, plánování těžby dřeva) a v řadě dalších oborů (např. geologické mapování).

Každá družice má své specifické parametry. Abychom Vám usnadnili rozhodování, které snímky jsou pro Vaše projekty nejvhodnější, připravili jsme následující přehled.

Spektrální rozlišení

Spektrální rozlišení stanovuje, ve kterých částech elektromagnetického spektra družice snímá. Podle toho dělíme družicové systémy na:

  • Multispektrální – snímají ve viditelném a blízkém infračerveném spektru. Podle počtu pásem je můžeme dělit na:
    • čtyřpásmové – nejčastější typ multispektrálních dat. Družice snímají na třech viditelných pásmech (modré, zelené a červené) a v jednom blízkém infračerveném spektru, např. IKONOS, QuickBird, Geoeye-1, Pleiades, nebo družice SPOT,
    • osmipásmové – moderní data nejnovějších družic WorldView-2 a 3 obsahují vedle výše zmíněných čtyř pásem navíc i speciální pásma Coastal, Yellow, Red Edge a další infračervené pásmo. I data z družice Landsat obsahující více pásem, zejména infračervené a termální pásmo.
  • Hyperspektrální – snímají ve stovkách velice úzkých spektrálních pásem ve viditelném a infračerveném spektru. Porovnáním specifické odrazivosti je pak možné provádět přesnou identifikaci snímaných materiálů. Do této kategorie můžeme zařadit družici ASTER, která je s 15 pásmy ještě na hranici multispektrálních a hyperspektrálních dat, a dále senzor Hyperion.
  • Radarová – specifická kategorie družicových dat, která jsou pořízená v mikrovlnné části elektromagnetického spektra. Radarový senzor vysílá vlastní pulsy, jejichž záření odražené od zemského povrchu poté zachycuje. Proto je možné snímat i za tmy, a protože radarové záření projde i oblačností, lze snímat území i v nepříznivých atmosférických podmínkách.

 

Prostorové rozlišení

Prostorové rozlišení udává, kolik metrů na zemském povrchu představuje jeden pixel na snímku. Podle velikosti pixelu dělíme rozlišení na:

  • Nízké a střední rozlišení – tyto družice mají velikost pixelu v desítkách až jednotkách metru, často se jedná o starší typy družic, a proto mají velké archivy již od sedmdesátých let 20. století. Využívají se především pro sledování změn v krajině a regionální mapování, monitoring zemědělských ploch nebo klasifikaci využití území. Patří sem např. družice LandsatSPOT.
  • Vysoké a velmi vysoké rozlišení – velikost pixelu se pohybuje v jednotkách metrů až po nejnovějších 30 cm. Využívají se pro velice podrobné mapování v měřítkách
    1 : 25 000 – 1 : 5 000, urbanismus, tvorbu 3D modelů, monitoring skládek či třeba pro precision farming. Nejčastěji narazíme na družice s rozlišením 50 cm, na jejichž snímcích je možné rozeznat stromy nebo automobily, na družicích pořízených nejnovějšími systémy je možné rozlišit i jednotlivé lidské postavy. Do této kategorie lze zařadit družice WorldView, Pleiades, Geoeye-1, QuickBirdIKONOS.

Časové rozlišení

Časové rozlišení určuje, jak často senzor pořizuje snímky daného území. Některé družicové systémy typu Landsat pořizují data zemského povrchu kontinuálně a snímek stejného území vytvoří přibližně každých 16 dní. Komerční družice s vysokým rozlišením jsou programované podle přání zákazníků a jejich archivy tak neobsahují data pořízená v pravidelných termínech, i když jsou schopné stejné místo zachytit každé 3 dny (nejmodernější systémy tvořené dvěma družicemi dokonce každý den).

Titulní snímek: Landsat © USGS, distribuce e-GEOS / ARCDATA PRAHA, s.r.o.