Radarová data

COSMO-SkyMed

První ze systému čtyř senzorů COSMO-SkyMed byl vypuštěn 7. 6. 2007, poslední pak 5. 11. 2010. Satelity jsou určeny především pro monitoring Země a pro krizový management. Mají možnost interferometrie a polarimetrie a jejich rozlišení se pohybuje od 1 m u snímků s rozlohou 10×10 km až po prostorové rozlišení 100 m u snímků zachycující území 200×200 km. Snímky jsou vhodné pro nejrůznější geologické a geomorfologické aplikace, sledování ledovců a určování vlhkosti rostlin či půdy (radarové záření proniká i několik cm pod zemský povrch).

TerraSAR-X

Radarová družice TerraSAR-X snímá od roku 2007 a pořizuje snímky s prostorovým rozlišením až 1 m. Na palubě nese senzor SAR-X pracující v pásmu X (9,65 GHz). Senzor provozuje evropská společnost AIRBUS Defence and Space a slouží především pro mapování zemského povrchu, tvorbu digitálních modelů terénu, monitoring vlhkosti, ale také pro sledování přírodních katastrof. V roce 2010 byla družice TerraSAR-X doplněna o identickou sesterskou družici TanDEM-X.

Sentinel 1

Soustava Sentinel-1 je tvořena dvěma identickými sesterskými družicemi Sentinel-1A a Sentinel 1-B. Družice disponují sensorem SAR, který pracuje v pásmu C (vlnové délce 5,6 cm a frekvenci 5,4 GHz) a poskytuje prostorové rozlišení 5 m. Sentinel-1 je první družicí evropského programu Copernicus a pořizuje snímky od roku 2014, respektive 2016 s družici Sentinel-1B, díky níž je možné opakovat snímkování stejného území jednou za 6 dní. Umožňuje pořizování snímků téměř v každém počasí, což se využívá zejména při mapování přírodních katastrof. Data Sentinel-1 jsou volně ke stažení na stránkách https://scihub.copernicus.eu/ nebo v českém datovém skladu http://collgs.czechspaceportal.cz/.

ALOS-2

Japonská družice ALOS-2 se na oběžné dráze se pohybuje od roku 2014 a je pokračovatelem předchozí družice ALOS (Daichi). Na palubě nese SAR sensor, který pracuje v pásmu L (1.2GHz). Oproti svému předchůdci nabízí lepší časové i prostorové rozlišení.