Význam použití vnořeného modelu z pohledu iterátoru

13. 12. 2011
  • Desktopový GIS
  • ArcGIS 10.0
  • ArcGIS 10.1
  • ArcGIS 10.2
  • ArcGIS 10.3

Pokud nějaký pracovní postup vyžaduje iteraci (opakování), pak nástroje, které se mají spouštět opakovaně, musí být separovány od nástrojů, které se v rámci pracovního postupu mají spustit pouze právě jednou. V této situaci všechny opakovaně spouštěné nástroje umístí do jednoho modelu. Do hlavního modelu, který bude obsahovat naopak nástroje spouštěné pouze jednou, bude druhý model vložen jako samostatný nástroj (vnořený model).

Následující příklad ukazuje využití konceptu vnořených modelů. Cílem modelu je spojení více tříd prvků do jedné na základě specifikovaných podmínek v rámci iterátoru.
Význam použit vnořeného modelu

Protože jsou vstupní data v různých formátech (shapefile, geodatabáze apod.), je využit iterátor Iterovat třídy prvků, který prochází prvkové třídy v pracovní oblasti nebo prvkové datové sadě. Iterátor je zkombinován s nástrojem Transformovat mezi souřadnicovými systémy (každá třída je transformována do příslušného souřadnicového systému) a nástrojem Shromáždit hodnoty, který převede výstupní vícenásobné hodnoty iterátoru na jediný výstup. Protože uvedené nástroje je nutné spustit opakovaně (iterovat), jsou umístěné v rámci jednoho sub-modelu. Naproti tomu nástroj Spojit (Merge) není nutné opakovaně spouštět, a proto je umístěn pouze v hlavním modelu. Vstupem do nástroje pro spojení tříd je právě výstup z iteračního sub-modelu.

Z tohoto příkladu vyplývá doporučení používat v rámci stejného modelu obsahujícího iterátor pouze takové nástroje, které chceme opakovat s každou provedenou iterací.

 

Autor: Petr Čejka